1
- Nyní představíme v~současnosti nejrozšířenější systémy pro \textit {digitální }
1
+ Nyní představíme v~současnosti nejrozšířenější standardy pro \textit {digitální }
2
2
řízení modelové železnice. Prozkoumáme zařízení, která tyto standardy
3
3
podporují, a~zhodnotíme jejich vlastnosti. Bude vyhodnoceno, jestli zařízení
4
4
naplňují požadavky definované v~předchozí kapitole.
5
5
6
6
\section {Digital Command Control } \label {sec:dcc }
7
7
8
8
\textit {Digital Command control } (\gls {dcc}) je celosvětově nejrozšířenější
9
- systém pro \textit {digitální }\footnote {\textit {Digitální } znamená, že mezi
9
+ standard pro \textit {digitální }\footnote {\textit {Digitální } znamená, že mezi
10
10
jednotlivými prvky řízení proudí digitální data.} řízení modelové železnice
11
11
\cite {dcc_systems:web }. K~\gls {dcc} existují alternativy, které však v~Evropě
12
12
nejsou rozšířené, proto je nebudeme uvažovat.\footnote {Toto
@@ -17,7 +17,7 @@ \section{Digital Command Control} \label{sec:dcc}
17
17
způsob zapojení vodičů pod kolejištěm) až po komunikační protokoly. \gls {dcc}
18
18
je otevřený standard vytvořený organizací \textit {National Model Railroad
19
19
Association } (\gls {nmra}), která sdružuje modelářské kluby (a~tedy i~modeláře),
20
- které jsou přímými uživateli systému \gls {dcc}. Systém \gls {dcc} je tedy
20
+ jež jsou přímými uživateli \gls {dcc}. Standard \gls {dcc} je tedy
21
21
navržen modeláři k~naplnění potřeb modelářů.
22
22
23
23
Jednotlivé prvky systému \gls {dcc} jsou znázorněny v~\ref {fig:dcc-overview }.
@@ -46,7 +46,7 @@ \section{Digital Command Control} \label{sec:dcc}
46
46
47
47
Ke sběrnici ovladačů jsou připojené buď fyzické ovladače, nebo počítače.
48
48
Operátor provozu zadává příkazy, například otočením kolečka ovladače nebo
49
- interakcí s~příslušným software , tyto příkazy jsou přeposlány do centrály,
49
+ interakcí s~příslušným softwarem , tyto příkazy jsou přeposlány do centrály,
50
50
centrála je dále přeposílá dekodérům, které přímo vykonávají požadované akce.
51
51
52
52
Na \textit {sběrnici zpětného hlášení } jsou připojeny moduly s~digitálními vstupy,
@@ -89,13 +89,13 @@ \section{Digital Command Control} \label{sec:dcc}
89
89
a~pro sběr informací z~kolejiště jsou použity 2~různé sběrnice: \textit {dcc
90
90
signál } a~\textit {sběrnice zpětného hlášení }. Platí totiž, že signál \gls {dcc}
91
91
je pouze jednosměrný. Signál putuje z~\gls {dcc} centrály přes
92
- \textit {zesilovače } a přes koleje do lokomotiv a~vozů , které poveluje.
92
+ \textit {zesilovače } a přes koleje do lokomotiv, vozů a~statických dekodérů , které poveluje.
93
93
Existují jen velice omezené prostředky k~poslání dat z~lokomotivy zpět do
94
94
\gls {dcc} centrály\footnote {Takovému systému říkáme \textit {RailCom }
95
95
\cite {railcom:web }.}. Tyto prostředky navíc vznikly až v~pozdějších verzích
96
96
normy \gls {dcc}, takže dnes nejsou všeobecně zaužívané \cite {railcom:web }.
97
- Sběrnice \gls {dcc} je tedy prakticky vzato jednosměrná, dokonce bez odpovědí
98
- dekodérů na příkazy
97
+ Sběrnice \gls {dcc} je tedy prakticky vzato jednosměrná – bez odpovědí
98
+ dekodérů na příkazy.
99
99
100
100
To znamená, že centrála musí DCC příkazy posílat opakovaně, aby zaručila, že je
101
101
dekodér skutečně přijme. Může se totiž snadno stát, že lokomotiva zrovna není
@@ -150,7 +150,7 @@ \section{Digital Command Control} \label{sec:dcc}
150
150
aby strojvedoucí viděl správnou návěst, protože nesprávná návěst
151
151
by mu mohla povolit jízdu, přestože se například proti němu blíží vlak. Nebo
152
152
by například mohla povolit jízdu vyšší rychlostí, než jaká je v~daném
153
- úseku předepsaná a~vlak by pak nemusel stihnout později zabrzdit. Proto se
153
+ úseku předepsaná, a~vlak by později nemusel stihnout zabrzdit. Proto se
154
154
na skutečné železnici kontroluje, že světly návěstidel, která mají být
155
155
rozsvícená, skutečně prochází proud.}
156
156
@@ -209,7 +209,7 @@ \subsubsection{\textbf{RSbus}}
209
209
\textit {RSbus } je sběrnice firmy \textit {Lenz Elektronik }. Oproti \textit {S88 }
210
210
je organizována do topologie sběrnice (viz obr. \ref {fig:rs-topology }). Jednotlivé
211
211
moduly jsou napájeny samostatně, sběrnice je dimenzovaná až na 128 modulů,
212
- každý s~8 digitálními vstupy \cite {rs:web } \cite {rs_lib:web }.
212
+ každý s~8~ digitálními vstupy \cite {rs:web } \cite {rs_lib:web }.
213
213
214
214
\begin {figure }[ht!]
215
215
\includegraphics [width=\textwidth ]{data/rs.pdf}
@@ -289,21 +289,21 @@ \section{Závěr}
289
289
modelové železnice. Bylo zkoumáno, jestli komerční produkty splní požadavky
290
290
definované v~\ref {subsec:gen_requirements }. Po vyloučení technicky
291
291
nezpůsobilých řešení zbyly sběrnice LocoNET (s~poznámkou,
292
- že její nasazení by bylo finančně náročné a~pracné) a \textit { \ gls {bidib} }.
292
+ že její nasazení by bylo finančně náročné a~pracné) a \gls {bidib}.
293
293
294
294
Při uvažování sběrnice LocoNET vyvstal problém s~integrací ovládání
295
295
návěstidel. Tento problém je obecnějšího rázu – jakékoliv komerční řešení není
296
- schopné nabídnout takovou flexibilitu, jakou bychom v~ \gls {kmz} potřebovali .
296
+ schopné nabídnout takovou flexibilitu, jakou \gls {kmz} potřebuje .
297
297
Je nutné integrovat systém řízení kolejiště se současnými periferiemi, ale
298
298
i~s~periferiemi budoucími. Je chtěné mít možnost pružně reagovat na nové
299
299
periferie, které se objeví například za 10 let.
300
300
301
- Uvažme také aspekt zpětné kompatibility – vlastní systém nám umožní co možná
301
+ Uvažme také aspekt zpětné kompatibility – vlastní systém umožní co možná
302
302
nejrozumněji zachovat kompatibilitu se stávajícím systémem řízení kolejiště
303
303
a~minimalizovat tak finanční náklady a čas nutný pro aktualizaci systému.
304
304
Nutnost rozumné zpětné kompatibility tak fakticky vylučuje i~nasazení
305
305
\gls {bidib}.
306
306
307
307
Vnímejme tuto kapitolu tedy především jako přehled technologií, které se
308
- při řízení současné digitální modelové železnice používají. Přistupme
308
+ pro řízení současné digitální modelové železnice používají. Přistupme
309
309
k~návrhu nástupce současného systému \gls {mtb} výrobou vlastních komponent.
0 commit comments